Daň z nemovitých věcí 2023

Již v loňském roce se daň z nemovitých věcí vrátila do zajetých kolejí, co se lhůt týče. Nic se na tom nemění ani letos a přiznání je třeba podat nejpozději v úterý 31. ledna, tedy za necelé tři týdny.
Koho se daň týká, kdo naopak přiznání podávat nemusí a do kdy je třeba daň zaplatit? O tom se dočtete v dnešním článku.

Koho se týká

Přiznání k dani z nemovitých věcí podávají lidé, u kterých se změnily okolnosti pro stanovení daně. Jedná se tedy především o poplatníky, kteří si v minulém roce pořídili pozemek, zdanitelnou stavbu nebo bytovou či nebytovou jednotku. Přiznání musí podat i lidé, kteří za uplynulý rok provedli přístavbu či nástavbu k přiznané nemovitosti nebo ji částečně zlikvidovali. Pokud na základě těchto změn současně došlo ke změně druhu nebo výměry pozemku, případně zvýšení nadzemních podlaží a podobně. Změnou rozhodnou pro stanovení daně je rovněž změna výměry parcely na základě obnovy katastrálního operátu.

Poplatníci, kteří nějakou nemovitost darovali, prodali nebo jinak pozbyli, nemusí v některých případech podat přímo daňové přiznání a stačí, když finančnímu úřadu ohlásí změnu ve vlastnictví nemovitosti formou písemného oznámení. Toto ale platí jen pro poplatníky, kteří už v daném kraji žádnou nemovitou věc nemají. Pokud někomu v daném kraji ještě nějaká další nemovitá věc zbyla, musí podat dílčí daňové přiznání.

Koho se netýká

Přiznání naopak nepodávají ti, kteří jej odevzdali v předešlých letech, a nezměnily se u nich skutečnosti rozhodné pro stanovení daně. Pokud se například kvůli rozhodnutí obce změnily koeficienty, nové přiznání poplatníci podávat nemusí. Přepočet se provede automaticky a novou výši daně se lidé dozvědí rozhodnutím, zpravidla hromadným předpisným seznamem, případně platebním výměrem.

Jak ho podat

Poplatníci si mohou vybrat, jakým způsobem přiznání podat, zda v papírové či elektronické podobě.

1. Papírově jej můžete buďto poslat poštou anebo donést osobně na příslušné územní pracoviště. Kdo vlastní více nemovitostí a všechny se nachází v jednom kraji, podává přiznání jen na jeden úřad. Pokud má ale poplatník nemovitosti ve více krajích, podává více přiznání, a to za každý kraj jedno.

2. Elektronicky lze přiznání provést například přes portál Moje daně, který pomáhá s vyplňováním a sám provádí výpočty a kontrolu, k tomuto typu podání je třeba mít datovou schránku či jinou elektronickou identitu. Pokud toto podání není opatřeno elektronickým podpisem, musí do 5 dnů od podání dodat na příslušný finanční úřad vlastnoručně podepsaný tzv. e-tiskopis, který systém vygeneruje po odeslání datové zprávy.

Do kdy a jak zaplatit daň

Většina poplatníků musí daň z nemovitých věcí zaplatit do středy 31. května. Pokud výše daně překročí 5000 korun, je možné ji rozložit do dvou stejně vysokých splátek, přičemž první je nutné uhradit do konce května a druhou do pátku 1. prosince. Výjimku mají zemědělci a chovatelé ryb, kteří musí daň či první část daně doplatit do pátku 1. září. Případným druhým termínem zůstává 1. prosinec. Pokud vyjde daň na méně než 30 Kč, není nutné ji platit. Výši daně si poplatníci zjistí z daňové složenky, kterou bude finanční správa rozesílat v dubnu a květnu, nebo formou předpisných seznamů, které budou v květnu k nahlédnutí na finančních úřadech. Právnické osoby dostanou informaci o výši daně do datové schránky.

Už několik let lze daň zaplatit prostřednictvím SIPO. Kdo chce skrze SIPO zaplatit, musí mít Českou poštou přiděleno spojovací číslo a na dané zdaňovací období mu musí být stanovena a předepsána daň na jeho osobní daňový účet. Dále musí vyplnit tiskopis Oznámení o placení daně z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO. Nedílnou součást tiskopisu tvoří doklad prokazující přidělení spojovacího čísla (např. doklad o přidělení spojovacího čísla nebo aktuální platební doklad SIPO, resp. rozpis bezhotovostní platby SIPO). Oznámení pak poplatník musí doručit na příslušný finanční úřad, a to nejpozději do konce ledna zdaňovacího období, od kterého má být daň prostřednictvím SIPO placena.

Pokud daň z nemovitých věcí zapomenete zaplatit do konce května, ale uhradíte ji v prvním červnovém týdnu, finanční úřad je v těchto případech obvykle benevolentní a žádné penále ani úroky z prodlení účtovat nebude. Při delším zpoždění platby daně finanční úřad vyměří penále, které činí 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně, tedy maximálně 300 tisíc korun. Pokuta se nepředepíše, pokud částka nepřekročí 1000 Kč.

Zajímavosti na závěr

Je známo, že výnos daně z nemovitosti je v České republice, ve srovnání s evropskými zeměmi, nízký. Je to dáno mj. i tím, že se daň neplatí podle hodnoty nemovitosti, resp. na základě odhadu její tržní ceny, nýbrž podle fyzických parametrů a účelu, ke kterému nemovitost slouží.

Daň z nemovitosti není příjmem pro stát, nýbrž pro obec, který díky výnosu z této daně financuje například opravy komunikací, udržování parků, apod. Největší význam má daň z nemovitých věcí pro menší obce, na jejichž daňových příjmech se podílí více než jednou desetinou. Nicméně daň z nemovitých věcí nejspíš nikdy nebude významným zdrojem příjmů českých obcí.