Slovník realitních pojmů (1. část)

Jaké základní pojmy se hodí znát v souvislosti s bydlením? Ty nejčastější naleznete na následujících řádcích abecedně seřazené.

Ateliér: nebytová jednotka, ve které se nachází koupelna i kuchyň. Má parametry bytu, ale z technických důvodu (např. hlučnost, špatně přístupné přírodní osvětlení) nemůže být zapsána v katastru nemovitostí jako byt

Budova: nadzemní trvalá stavba spojená se zemí pevným základem, uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí s nejméně dvěma prostorově uzavřenými samostatnými užitkovými prostory (s výjimkou hal). Rozhodnutím vlastníka lze za budovu považovat rovněž úsek se samostatným vchodem, pokud je samostatně označena číslem popisným a je stavebně technicky uspořádána tak, že může plnit samostatně základní funkci budovy.

Byt: uzamykatelně oddělená část domu. Je to místnost nebo soubor místností, které splňují podle rozhodnutí stavebního úřadu svým uspořádáním a vybavením požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu určeny
 

  • Apartmánzařízená bytová jednotka, která slouží převážně k rekreačnímu ubytování. Bývá vícepokojový a disponuje kuchyňkou a koupelnou.

 

  • Bytový dům: obytná budova, kde více než polovina plochy musí být určená k trvalému bydlení. Má společný vstup pro všechny byty přístupný z veřejné komunikace.

 

  • Družstevní byt: je ve vlastnictví bytového družstva. Člen družstva má právo byt užívat a zároveň musí splnit své povinnosti a závazky k družstvu.

 

  • Garsoniéra (garsonka): malý byt, který je tvořený zpravidla jednou obytnou místností. Nejčastěji se takto označují byty bez oddělené kuchyně, tedy 1+0 nebo 1+kk.

 

  • Loft (loftový byt): vznikl přestavbou průmyslových prostor (tovární haly nebo skladiště). Jde o horní podlaží nebo podkroví ve stavbě přímo pod střechou.

 

  • Mezonet (mezonetový byt): rozkládá se ve dvou a více podlažích, často má terasu, která leží na střeše spodního podlaží

 

  • Suterénní byt: podlaha bytu leží pod úrovní okolního terénu

 
Bytové družstvo: typ právnické osoby, která zajišťuje bytové potřeby svých členů.
 
Cenová mapa: mapa ukazující cenu za m² pozemku nebo bytu v různých částech republiky nebo města. Cenovou mapu vyhlašuje obecní či městský úřad.
 
Číslo evidenční: číslo označující budovy a objekty, které slouží k občasnému bydlení a nejsou označeny popisným číslem (rekreační objekty, zahradní domky, chatky, apod.).
 
Číslo orientační: číslo domu usnadňující orientaci v ulici. Na jedné straně ulice jsou vždy čísla lichá a na druhé sudá.
 
Číslo parcelní: údaj označující parcelu v katastrálním území. Parcely se v každém katastrálním území označují čísly buď ve dvou číselných řadách, odděleně pro pozemkové a stavební parcely, nebo v jedné číselné řadě bez ohledu na druh pozemku.
 
Číslo popisné: označuje se jím v obci každá samostatná budova trvalého charakteru, která je oddělena od jiné další budovy. Každá budova se označuje pouze jediným číslem popisným.

Dřevostavba: budova, která je z velké časti postavena ze dřeva (roubenky, sendvičové stavby, sruby).
 
Dům: zpravidla obytné stavení, které může sloužit i k jiným účelům (např. skladování, administrativa..)
 

  • Činžovní dům (nájemní dům): dům s více byty. Uživatelné (nájemníci) tohoto domu jsou povinni platit pravidelně nájem

 

  • Dům na klíč: je postavený podle připravené projektové dokumentace. Zákazník se v okamžiku dokončení a předání může ihned nastěhovat.

 

  • Dvojdům: dva domy, které mají společnou jednou stěnu. Jsou k sobě postaveny zrcadlově podle stejného návrhu.

 

  • Montovaný dům: sestavený z předem připravených staveních dílů, které se připevňují na betonový základ. Nejčastějším typem je panelový dům (panelák).

 

  • Nízkoenergetický dům: stavba, která má spotřebu energie na vytápění v rozmezí 15-50 kWh/m² za rok. Nízkou spotřebu zajišťuje důmyslná izolace a systém vytápění.

 

  • Pasivní dům: stavba, která splňuje dobrovolná, ale přísná kritéria energetických úspor při provozu domu. Spotřeba domů ročně je do 15kWh/ m²

 

  • Polyfunkční dům: byty zabírají menší část domu než nebytové prostory (obchody, sklady..)

 

  • Rodinný dům: menší samostatná budova určená k bydlení. Může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví.

 

  • Roubený dům (roubenka): dřevěný dům vybudovaný z vodorovně kladených, do hranolu opracovaných, kmenů. Jedna z nejstarších vesnických staveb.

 

  • Řadový dům: jedná se o rodinné domy postavené těšně vedle sebe, podle téhož plánu, které mají společné nosné zdi.

 

  • Srub: dřevěný dům vybudovaný z vodorovně kladených, především kulatých kmenů.

 

  • Vícegenerační dům: rodinný dům se dvěma či více samostatnými bytovými jednotkami.

 

  • Vila: luxusní nemovitost pro jednu nebo více rodin, která je umístěna v zahradě

 

Hrubá stavba: má dokončené základy se zastřešením, ale je zatím bez omítek, dveří, oken, podlah atd.

Kolaudace: schválení stavby nebo části, která vyžadovala stavení povolení, k užívání. Rozhodnutí příslušného stavebního úřadu, že objekt splňuje patřičné stavební, hygienické a protipožární normy, a že povoluje jeho užívání pro účel, pro který je kolaudován.

Lodžie: zastřešený/zastropený prostor v budově, který je zepředu i z boku otevřený a nevystupuje z obvodové zdi domu.

Mezanin(mezipatro): podlaží nacházející se mezi přízemím a prvním patrem. 

Nebytový prostor: místnost nebo soubor místností, které jsou dle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k jinému účelu než k bydlení nebo byty, kterým byl udělen souhlas k jejich užívání k nebytovým účelům.
 
Nebytový prostor rozestavěný: místnost či soubor místností kolaudovaný jako nebytový prostor. Pokud je rozestavěn v domě s byty a nebytovými prostory, který je alespoň v takovém stupni rozestavěnosti, že je již navenek uzavřen obvodovými stěnami a střešní konstrukcí.
 
Nemovitost: pozemek nebo stavba pevně spojená se zemí (dům, chata, chalupa, zahrada, pole, sad, altán a další). Pod tímto pojmem si můžeme představit také byty a nebytové prostory.

Obytná plocha (RD + byt): plocha domu vyjádřená v m2 - bez sklepa, úklidových místností, balkonu.
 
Obytná místnost: část bytu (např. obývací pokoj, jídelna, ložnice), která splňuje požadavky předepsané vyhláškou. Je určena k trvalému bydlení a má podlahovou plochu nejméně 8 m2. Pokud tvoří byt jediná obytná místnost, musí mít podlahovou plochu nejméně 16 m2.
 
Ocenění nemovitosti: posudek znalce, kterým je vyjádřena hodnota nemovitosti. Tržní cena by se neměla lišit, ale skutečnou cenu určí nabídka a poptávka.

Osobní vlastnictví: používá se jako vyjádření vlastnictví bytu, kdy majitelem není družstvo či město, ale fyzická osoba.
 
Parcela (pozemek): ohraničení pozemku a celkový obraz, který je geometricky a polohově vymezen a označen parcelním číslem. 
 
Parcela pozemková: pozemek, který není stavební parcelou, ale například zemědělská nebo vodní plocha. 
 
Parcela stavební: je pozemek evidovaný v druhu pozemku jako zastavěná plocha a nádvoří. Je určený umístění nemovitosti.

Plocha pozemku: celková plocha pozemku v m2 vč. zastavěné plochy.
 
Plocha pozemku bez RD: plocha pozemku v m2 vyjma zastavěné plochy tedy jen čistá zahrada (závisí také na informacích, které jsou uvedeny v LV – listu vlastnictví).

Plocha užitná: jde o součet místností uvnitř vnějších stěn (bez balkonu, lodžie, terasy, a současně bez příslušenství, kterým je chodba, sklep, kóje, kolárny...)

Podlahová plocha: Podlahovou plochu bytu v jednotce tvoří půdorysná plocha všech místností bytu včetně půdorysné plochy všech svislých nosných i nenosných konstrukcí uvnitř bytu, jako jsou stěny, sloupy, pilíře, komíny a obdobné svislé konstrukce. Půdorysná plocha je vymezena vnitřním lícem svislých konstrukcí ohraničujících byt včetně jejich povrchových úprav. Započítává se také podlahová plocha zakrytá zabudovanými předměty, jako jsou zejména skříně ve zdech v bytě, vany a jiné zařizovací předměty ve vnitřní ploše bytu.
 
Plocha zastavěná (RD): plocha vymezená k zastavění v územním plánu nebo v pravidlech územního rozvoje. Půdorys 1. nadzemního podlaží v m2. (Vždy správně uvedeno pouze na katastru a pro každou nemovitou věc jinak – někdy započítán i dvůr, jindy předzahrádka apod., vždy jde ale o „zastavěnou plochu a nádvoří“)

Rekonstrukce: zásahy do majetku/nemovitosti, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů.
 
Rekreační objekt: budova/objekt sloužící k rekreaci, jedná se jak o individuální chatu, chalupu, tak např. penzion, hotel.
 
Renovace: soubor operací v technologickém postupu, jimiž se opotřebovaná nebo jinak poškozená nemovitost uvede do původního geometrického tvaru, rozměru, atd.

Stavba: veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba pro reklamu.
 
Terasa: venkovní část budovy, která není zastřešená a počítá se do užitné plochy nemovitosti.